Proč se nebát odmítnutí?

Dnes vylétla ze svého fyzického těla po 84 letech duše ženy, kterou jsem milovala, a která mi byla dlouhá léta velkou inspirací a přirozenou autoritou. Večer, při kojení syna, jsem se dívala na fotografii, na které mě drží na rukách jako padesátiletá žena. A uvědomila jsem si, že mě od té padesátky dělí pouhých patnáct let. Patnáct let, které mohu prožít mnoha způsoby.

Každý z nás má těch možností jenom tolik, kolik sám chce vidět. Já jsem se už před pár lety rozhodla, že udělám každý den maximum pro to, abych žila naplněný a spokojený život, plnila si svoje nejtajnější sny a přitom nikomu neškodila. Uviděla jsem, že zaměstnání není nic pro mě, protože mi neposkytuje dostatečnou svobodu – ani času, ani peněz, ani místa (ráda se pohybuju tam, kam chci a kdy chci, a ne – s nadsázkou – na desetiminutové čůrací pauzy ve chvíli, kdy mi odbije nějaký gong nebo systém dovolí…). A vlastně ani svobodu sociální – osob, se kterými se mám každý den potkávat.

Je pravda, že ve chvíli, kdy jsem si šla pro svůj živnostenský list, jsem měla strach. Ze změny. Z nových věcí, které se budu muset naučit. Z toho, že neuspěju a zůstanu v dluzích. Z toho, že mě lidé budou pomlouvat. Nebo nedejbože někdy závidět. Je to paradoxní, ale znáte ten pocit, kdy máte strach z toho, že neuspějete a zároveň z toho, že se vám bude dařit tak, že to okolí bude přijímat s nevolí?

Navíc, když jsem začala podnikat v obchodě (a síťovém marketingu), měla jsem šílený strach z odmítnutí. Hodně dlouhou dobu jsem si odmítnutí brala osobně. Přitom to, že někdo odmítne, co mu v danou chvíli nabízím, nevypovídá nic o tom, jakou hodnotu jako člověk mám. Nijak to nesnižuje moje kvality. Člověk pouze odmítá danou věc nebo projekt v dané chvíli. Nic víc, nic míň. Toto bylo uvědomění, které mi hodně pomohlo se na odmítnutí podívat s odstupem a brát si ho méně osobně.

Určitě znáte pocit osobní angažovanosti, kdy víte, že zrovna ten váš projekt musí zajímat úplně každého. Protože každému pomůže zlepšit jeho život. Ale často to lidé nechápou. Nevidí, o co přicházejí a jaké možnosti se jim nabízejí. Možnosti a příležitosti, které jim mohou změnit život, jen když budou ochotni to vidět a připustit si, že i oni můžou žít naprosto podle svých představ. Neexistuje nic jako „práce a potom zábava“. Existuje pouze život. 24 hodin, které máme, a které můžeme strávit tak, jak sami chceme. A ne jeden den nebo pouze víkendy, ale každý den!

Dnes jsem si mnohem víc, než kdy jindy, uvědomila, že není důvod být otrokem svého strachu. Není čeho se bát. Náš život za nás nikdo jiný žít nebude. A čas běží. Tik, ťak… Záleží jenom na nás, jak se k němu postavíme a co uděláme v tomto životě. Pro sebe, svojí rodinu, pro své okolí, společnost, planetu. Čemu budeme věnovat naší energii? Carpe diem!

Jakou energii budeme sami vyzařovat? Chceme být spokojenými lidmi, kteří šíří kolem sebe dobrou náladu, jsou zdravě sebevědomí, rádi pomohou druhému a znají svoji cenu nebo se chceme hrbit a šroubovat se do situací, které nám nevyhovují, z dlouhodobého hlediska jsou pro nás plíživě deprimující a vyvolávají v nás pocit marnosti a nenaplněných tužeb? I když se navenek budeme tvářit, že to je vlastně normální a OK? Jaký má smysl chodit do práce, která mě nebaví (ani není mým posláním), za kterou mě adekvátně nezaplatí (tak, abych mohl žít podle svých představ) a při které vidím svoje děti dvě hodiny denně (u někoho v lepším případě)? Proč to v dnešní době tolik lidí dělá? STRACH!!!!!!

Nebojme se odmítnutí. Není k tomu žádný smysluplný důvod. Vždy můžeme jen získat. S každou akcí, kterou vykonáme, získáváme zkušenosti. Mnoho společností na trhu už má spočítáno, jak je placena i aktivita, kdy jsme odmítnuti. V jedné společnosti jsme to měli spočítáno na 800 Kč za jeden telefonát (i ten neúspěšný). Nyní se pohybuju ve společnosti, která to má spočítáno na 9000 Kč i za neúspěšnou schůzku.  Když svou aktivitu vykonáváte dostatečně dlouho. Jste vytrvalí a dosáhnete úspěchu. Nechci, aby to vyznělo, že píšu pouze o penězích. Peníze jsou pouze prostředkem k tomu, abychom si splnili všechny svoje sny a mohli více pomáhat tam, kde je to třeba. V dnešním světě toho bez peněz a podporující komunity mnoho nezmůžeme.

Ano, úspěch v podnikání není pro každého. Je to v pořádku a neznamená to, že člověk, který neuspěje zrovna v této oblasti, má nižší hodnotu. Každý bohužel nemá silnou vůli a raději zůstane v ulitce zdánlivého bezpečí, v zákoutích klidných vod. Je důležité, aby každý žil svůj život tak, aby se za něj mohl podepsat a až přijde jeho čas, nelitoval, že nesebral každý den svého života více odvahy.

Buďte odvážní. Stojí to za to.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Osobní rozvoj, Podnikání, Síťový marketing. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *