Můj příběh

„Tak jako mosty propojující břehy jedné řeky spojují lidi na opačných stranách, tak síťový marketing propojuje lidská srdce skrze příběhy, které sdílejí…“

Vždycky jsem věřila, že existuje práce, kde se nebudu nudit, budu pracovat s lidmi, se kterými mi bude dobře, že budu dělat něco smysluplného, budu užitečná a ještě za to budu velmi dobře zaplacená.

To se mi splnilo v síťovém marketingu české společnosti s dlouholetými zkušenostmi v oblasti zelených potravin.

Od malička jsem byla podnikavá. Doma jsem nalepila na knížky číslíčka a děti jsem zvala za 1 Kč do knihovny. Nebo jsme s kamarádkou vytvářely časopis, který jsme přímým prodejem šířily mezi sousedy i zcela neznámé lidi. Zkrátka vždy jsem měla touhu něco tvořit a pociťovala jsem euforii při výstupech z komfortní zóny. Strach tam byl, ale jeho překonání mě vždy moc těšilo… A to přinášelo ovoce. Mohly jsme si tehdy za vlastní peníze koupit velkého plyšového psa (dnes s ním spí moje děti) a dřevěné korále (bůh ví, kde skončily)… a nějaké dobroty.

Když jsem byla starší, na svou tvořivost jsem zapomněla a začala jsem hledat brigády (příšerné manuální práce za pár korun nebo dotazníkové akce na Václavském náměstí, v lepším případě jsem prováděla práci kustoda ve výstavních síních) a později při studiu na vysoké škole klasická zaměstnání. Banka, velvyslanectví… Každá zkušenost mi něco přinesla, nicméně viděla jsem, že klasický zaměstnanec ze mě asi nikdy nebude. I do banky jsem chodila na částečný úvazek a na velvyslanectví jsem si domluvila částečně home-office, abych mohla vyjíždět z Prahy do Východních Čech.

Se síťovým marketingem jsem se poprvé seznámila na gymnáziu, kde mezi děvčaty kolovaly katalogy s kosmetikou. Pouze jsem si pravidelně objednávala pro sebe. Později to byly katalogy Amway. Ale stále jsem to vnímala pouze jako přímý prodej zboží. Exkluzivního, tedy kvalitnějšího a za vyšší cenu. Ale nic víc.

Až v době celosvětové hospodářské krize v letech 2008-2009 s drahou hypotékou na krku (za předraženou ruinu, ale s krásným výhledem na hrad, takže srdce by ji neprodalo ani za nic…) jsem opravdu pochopila, co je síťový marketing, duplikace, geometrická řada

Musela jsem odejít z místa na velvyslanectví a začít opravdu podnikat. Bez fixu. Bez know-how. Po překladech tehdy nebyla poptávka, tak jsem šla na vstupní seminář mně nejsympatičtější české společnosti v oblasti finančního poradenství. Vstupní seminář mě nadchnul. Lidé byli sympatičtí, kanceláře pěkné, vize úžasné! Říkala jsem si, že to je přesně pro mě a za 5 let bude u nás ve vsi ředitelství. Nebyl jediný důvod proto, proč by to tak nemělo být. Ohromně se mi líbily vize, pomoc lidem, velkolepé podnikání v oboru, kde se točí peníze. Už jsem se viděla se splacenou hypotékou a nádhernou kanceláří, do níž proudí lidé ze širokého okolí, abychom je ochránili před podvodníky a pomohli jim ušetřit jejich těžce vydělané peníze.

Přitom já jsem jazykovědec…ale podnikavý a snílek. Vrhla jsem se do studia finančních záležitostí (od zákonů, přes produkty až po různé analýzy trhu a správnou prezentaci společnosti). Aktivně jsem hltala vše, co se mého nového oboru týkalo a s velkým strachem a pocitem nekomfortu jsem začala oslovovat své první zákazníky a potenciální spolupracovníky.

Bylo to náročné. Ale hodně jsem se naučila. První telefonáty? Šla jsem před nimi třikrát čůrat a pro kafe do automatu, podrobně jsem si každý hovor připravovala a s bušením srdce jsem po třech zazvoněních telefon pokládala s úlevou „že to nebere“…

Později jsem se vypracovala na senior consultanta se zhruba stovkou klientů. Nicméně jen co jsem se naučila dělat pohovory, rizikově jsem otěhotněla a z rozvíjení byznysu tak nic nebylo. Pečovala jsem o zákazníky… ale já nechtěla být pouze finanční poradce, který sedí leta nad finančními plány. Já jsem nositel vizí a mám ráda, když můžu věci posouvat dál.

Po osmi letech jsem tuto společnost úplně opustila. Důvody byly prosté – v průběhu se mi narodily tři děti a s nimi se dle mého názoru podnikání ve financích naplno dělat nedá (pokud si nechcete ty děti neustále nechat hlídat). Navíc už mi ta činnost nepřijde tak smysluplná, protože jsem objevila daleko smysluplnější a pro sebe příjemnější cestu.

Z kraje roku 2015 jsem se seznámila s několika českými společnostmi síťového marketingu. Porovnávala jsem jejich systémy a provizní schémata. A samozřejmě i kvalitu produktů. Co bych musela udělat proto, aby mi chodilo na účet minimálně 15 000 Kč. To byl minimální přivýdělek, který jsem tehdy potřebovala k rodičovskému příspěvku, aby naše rodina mohla fungovat. V té době jsem dost řešila i zdraví všech členů rodiny… Mé přání bylo vyslyšeno a do cesty mi přišla společnost, která je česká, tehdy byla na trhu 15. rokem a pro mě to bylo něco jako balzám na duši (i když zpočátku s notnou dávkou nedůvěry 🙂 ).

Nechtěla jsem naletět. Když bydlíte na malém městě a záleží Vám na jméně, nemůžete se vrhnout do spolupráce jen tak s někým… Takže jsem prověřovala a prověřovala, až jsem začala zvažovat, že bych opustila ten prestižní obor, kde se dle statistických tabulek točí největší peníze a vyměnila ho za „prodej dvou zelených krabiček“. Tehdy mi přišlo, že budu v očích mnoha lidí za blázna a vyloženě „trapná“. Tehdy mi ještě záleželo na tom, co si většina lidí v mém okolí myslí a navíc jsem si dělala neustále nějaké domněnky…

Dnes, kdy na svém snu pracuju čtyři roky, pociťuju neskutečnou vděčnost, radost a lásku. Vděčnost za to, že můžu rozvíjet svoje podnikání i se třemi dětmi, radost z růstu a rozdávaného zdraví a lásku k sama sobě, rodině i své práci. A na harmonii a vnitřním klidu pracuju 🙂 Mým posláním je, aby k tomuto vnitřnímu pocitu štěstí a úspěchu došli i další lidé. Jsem přesvědčena o tom, že každý člověk, který o to stojí, má právo žít svůj sen. Pojďme společně do toho!